Pro mnoho lidí je Aljaška zemí ledu, sněhu a velké zimy. Drsná divočina, kde vládnou medvědi Grizzly, losi, soby a vlci. Krajina pro Evropany nehostinná a téměř nedostupná.

Má vlastní zkušenost je trochu odlišná. Jistě, období, které je pro nás vyhovující, je krátké, protože na Aljašce trvá zima skoro tři čtvrtiny roku. Na druhou stranu i na tuto zimu si Evropan může zvyknout a může ji dobře snášet. Příkladem může být i průvodkyně, která se o nás starala po celou dobu pobytu. Je to mladé děvče, které pochází z Plzně a na Aljašce nyní žije již 14. rokem. Tato nádherná země ji naprosto uchvátila.

Jak jistě mnozí vědí, Aljaška v minulosti patřila Rusku. Rusové zasáhli do života Aljašky poměrně významně, ale nikdy se zde neusadili ve velkých počtech. Ještě nyní zde naleznete typické ruské vesničky, můžete navštívit restaurace nabízející ruskou kuchyni a celkem významně jsou zde zastoupeny symboly ruské pravoslavné církve.

Původní obyvatelé Aljašky tvoří cca 20 % populace státu. Zdaleka ne všichni jsou Eskymáci, což je naše mylná představa. Velké území Aljašky obývají např. Athabaskové, kteří jsou příbuznými prvních obyvatel z Kanady.

Poté co Aljašku koupily Spojené státy, usadilo se zde mnoho osadníků převážně západoevropského původu, převážně německého a irského. V současné době jsou obyvatelé mnohem různorodější.

Obživa zde není vůbec jednoduchá. Turistický ruch funguje zhruba čtvrtinu roku. Mimo toto období je třeba si zajistit obživu jiným způsobem. Mnoho obyvatel využívá lov k sebezásobení. Obyvatelé se. živí např. výrobou a prodejem dárkových předmětů a suvenýrů, pracují v pohostinství. Mnoho jich dojíždí daleko za prací – podílejí se na provozu Transaljašského ropovodu.

Drtivá většina aljašského území je veřejně přístupná, avšak zdaleka ne dostupná vozem.  Jsou zde rozsáhlá území, po kterých můžete cestovat výhradně na koni, do některých lokalit se dostanete pouze letecky. Co je pro mne velmi zvláštní, že jednou z lokalit, kam nedojedete po žádné silnici, je hlavní město Juneau.

Naši partneři